Karanténa skončila, hrozba, věřím, pominula, takže se postavme povinnostem čelem.
Ano, třeba tak. Za čtrnáct dnů mám souboj i já. A jestli ho přežiju, třeba ještě někdy v životě i něco napíšu... Ale chce to ještě řádně naleštit zbroj.
Ahoj, vím, že jsem sem dlouho nepsal. Chtěl jsem ti pouze poděkovat za tvoji sérii videí během pandemie. Byli moc fajn. A taky (znovu) za tvůj článek o Avatim, jelikož jsem díky tomu objevil skvělý Zeder (čím víc nad ním přemýšlím, tím se mi víc líbí).
Ahoj, moc milé a moc děkuju, potěší, že to někoho potěšilo! A nic mi nemůže udělat větší radost, než když někomu pomůžu objevit neznámé klenoty. U Avatiho je mi dvojnásobnou ctí... Pupi jinak ten nový film (Il signor diavolo) opravdu natočil, je to frajer. Jestli se Ti líbí jeho horory, musím doporučit taky Il nascondiglio - je to trochu jiné, ale rukopis autora patrný pořád dobře. Přeju hodně zdaru a hezké léto!
Díky moc! Od Avatiho chci kromě horrorů (díky za doporučení) najít i Regalo di Natale. Ale toho sehnat bude oříšek... Jinak bych chtěl doporučit špageťák L'odio é il mio dio. Vím, viděla jsi ho a dle hodnocení se ti nelíbil, ale doufám, že tomu dáš druhou šanci. Podle mě si to zaslouží (pro upozornění dodávám, že jsem viděl cca 93 minutovou verzi, ale ta je v dost špatné kvalitě). P.S. Drobný dotaz - na tohle chci se už dlouho zeptat. Jednou si dala pět hvězdiček fláku Le Amazzoni - donne d'amore e di guerra, kde amazonky loví muže a mezi nimi je i Alberto dell' Aqua. Mám dvě otázky - stojí za to se na ten film podívat? A jakou roli tam má proboha Alberto? Sice asi tuším (nemrava divačka se asi pokochá - teda pokud má role jak v peplumech tj. polonahý a mučený), ale radši se zeptám :D.
A ano, Alberto dell' Acqua se začíná dostávat do role mých oblíbenců. Čím hraje větší svini (zdravíme Quel pomeriggio maledetto), tím je lepší (ty však bohužel nehrál moc často).
Ahoj. Na Regalo di Natale jsem si dodnes netroufla, věda, že je to hutné konverzační drama a moje jazykové schopnosti na to nestačily. (A nejspíš to taky nebude moc veselý…) Mají ho každopádně na rarelustu (nebo na torrentech, jestli vedeš). L‘odio è il mio Dio, pokud si vybavuju, bylo jakési šouplé. Přístup režiséra Gory mi přišel dost chorobný a, no, ne, nelíbil se mi (moc. 2 hvězdičky jsou někdy ještě dost). Každopádně v posledním půl roce reviduju, a v budoucnu se pravděpodobně znova dostane na všechny špagety.
Alberto Dell'Aqua má u mě zvláštní status, a to toho úplně prvního kaskadéra/herce malých rolí, kterého jsem začala (v úplných počátcích v Itálii) rozpoznávat. Malej kluk (aspoň jako nezletilý vypadá ještě v sedmdesátých… a dosti podobně ještě dneska) s delšíma vlasama. Specializace – mučené nebo tragické oběti. Nebo ne? Až postupně jsem začala padat na filmy, kde ho nezabijou... a nakonec až na ty, kde hraje hlavní nebo důležité role, a to role nepříjemných namachrovaných frajerů ve filmech, co mě humorem míjejí. V těchhle případech bych radši zase ty menší role… (Trochu podobný případ jako Nazzareno Zamperla, znáš-li. Oba jsou takové kaskadérské výjimky, páč je tvůrci berou prvotně jako kladné typy.) Pomeriggio maledetto je snad jediná jeho záporná role, co znám. Byl mi tam upřímně sympatičtější než ve svých "klaďákách", což nevím, jestli znamená, že je to dobrý film, ale jemu to moc svědčilo (jako každému, kdo se specializuje na superhrdiny – dělat jednou ne tak super hrdinu, nebo si zahrát záporáka). Ptáš se na Amazonky. Není to film, který bych se odvážila doporučit. Ale zároveň je mi proti svědomí ho kritizovat. Pro mne to může být kultovní záležitost díky různým faktorům, pro jiné být vůbec nemusí. Leč kvůli Albertovi – ač díky kariéře hrdinů už má výrazný kredit v titulcích – to sledovat nestojí, myslím. Ta role není nijak velká ani důležitá, hraje člena ohrožované vesnice, která se dá na odboj a postaví se Amazonkám. A nebude zajat ani mučen, ale pouze cvičen :)
Ahoj:). Díky za pomoc při hledání Regalo di Natale. Použij rarelust - torrenty už nevedu (ale asi bych začít měl). L'odio é il mio dio je zvláštní film - rozhodně dost divný. Na druhou stranu ten film má i co říct (nejsem si tím ale jistý) k problematice používání násilí při řešení křivd. Navíc mi ve spoustě scén přišlo, že režisér spousty scén ve filmu ironizuje. Ale chápu, že se film nemusí líbit každému. Snad dopadne při revidování lepší známku. Zamparelu samozřejmě znám a vždy ho rád vidím (ale mám tu smůlu, že na ně ho při svém výběru filmům často nenarazím). Především je geniální ve svém zubatém úsměvu - když je v kladné roli, přeji mu více prostoru (který bohužel nedostane), když je v záporné roli, přeji mu, aby mu ty zuby někdo vymlátil (samozřejmě chci, aby měl zuby po skončení natáčení celé). Stejný případ je Romano Puppo (akorát nejde o zuby) - ale ten měl kladných rolí minimum (což je dle mého velká škoda - měl velké charisma). Sakra Giuliano a Fabio - to nešel zařídit malý nízkorozpočtový western, kde by měli velké kladné role? Ty Albertovi Sartanovky vidět nechci, zní hrozně (i když jsem s ním viděl kriminálku, kde hrál v hlavní roli, ve které se mi líbil - ten film však už moc ne) . Jinak jsem s ním viděl v záporné roli Killer Calibro 32 (výborná krysa, do které by to nikdo neřekl) a Ammazzali tutti a torna solo. Zvláště v druhém jmenovaném se mi líbil - krutý zabiják s úsměvem a tváří anděla. Navíc měl nejzajímavější scény (zřejmě tam zaujal i Catellariho). V Pomeriggio maldetto mi přišel o něco zajímavější než Lee (který to odehrál dobře, ale jeho postava byla moc klasická). Ten film měl dobrý režijní nápady, ale nemyslím si, že by byl moc dobrý. Jinak ještě k Albertovi - na mrtvoly a mučené se dle mého nespecializoval, ale je fakt, že tak byl často využíván. Jinak děkuju za ohledně Amazonek - tuším, že budou hodně specifický, ale i tak lákají se na to podívat. A Albertova malá role mě nepřekvapuje (a jo ve svých pětatřiceti pořád vypadala tak mezi 17-20 lety) - na druhou stranu aspoň se to bude vymykat jeho peplum rolí (kde se mi zdálo, že hraje v předchozím komentáři jenom zmíněnou úlohu). P.S. Teď jsem viděl Tre croci per non morire, kde jednu z rolí hrál i Cianfriglia. A musím říct, že jsem mu ze třech hrdinů nejvíc fandil, i když režisér mu nedovolil skoro nic říct (a bylo poznat, že by rád něco řekl, ale režisér mu to zatrhl). Proč to píšu? Protože nechápu, proč se na něj Oikie tak obořil, když hrál v jedné špagetě větší úlohu (nemá herecký talent ani charisma - talent asi ne, ale určité charisma rozhodně ano). A ještě míň chápu, proč když hrál V Superargovi hlavní úlohu, tak Oikie mluví v recenzi o jeho postavě a jeho hraní zcela vynechá (filmy jsem neviděl, ale právě proto by mě zajímalo, jestli hraje dobře nebo blbě). Na to se zeptám i Oikie, ale tvůj názor by mě zajímal (včetně názoru na Superarga).
Zamperla těch možností měl pořád dost, protože ho za kladný typ brali už v dobrodružných v 50. – 60. letech, což znamená, že měl víc prostoru. S tvým hodnocením Pomeriggio maledetto nemůžu než souhlasit, i mně se líbila Albertova postava víc než Leeho (bez urážky!). (Jen k těm jeho „peplum úlohám“, omluv mou pravděpodobnou neznalost, ale A. Dell’Acqua lze najít v hodně sandálech? Vybavuje se mi jen jeden.)
Ale obecně k chlapcům kaskadérům: Řeknu to asi tak – znám množství italských a španělských kaskadérů/herců miniaturních úloh, kteří jsou, dle mého, vynikající herci. Ale je těžké to dokázat, protože nikdy nedostali potřebný prostor. Jenže jen za to, co svedli na svém malém prostoru, si podle mě zaslouží uznání a obdiv, protože to bylo mnohdy o moc víc, než co svedly „hvězdy“ na první platové příčce. Pokud jsem správně pochopila zvolací větu k Giulianovi a Fabiovi (tj. Gemma a Testi?)… ech jo. Zasloužili by si to. A tolik dalších kolegů. Velkou roli. Nebo kladnou roli. Oni, herci, by to zařídili asi těžko, ale nějaký režisér… nějaký, na kterého nejsou kladeny takové finanční nároky (tzn. velká očekávání velkých výdělků díky velkým jménům v obsazení)… a paradoxně nějaký, který dá přednost kvalitě před americkým jménem (Ač to zní nactiutrhačně, jo, myslím, že většina italských rodáků, včetně kaskadérů, byli lepší herci než mnozí ti dovezení.)… A ono několik takových tvůrců je. Kteří občas takový krok udělali. Někdy dali kaskadérům víc prostoru a zajímavé role, někdy projevili zájem o jejich postavy, někdy je obsadili proti typu a tak. Třeba Corbucciové. Bruno jako scénárista v prvé řadě. Giorgio Ferroni. Luigi Capuano. Nebo i Sergio Sollima. A já jsem jim za každý takový film moc vděčna. Neb jak říkám, je těžké světu dokazovat, že jsou i menší herci dobří. Španělsko se ke svým hercům, všem, stavělo úplně jinak, a „kastovní“ rozdíly tam zjevně skoro nebyly (tzn. jeden herec hrál kladné, záporné, malé i velké úlohy, a ještě si dělal akci sám).
K Cianfrigliovi… je podle mě lepší (a mimochodem i hezčí) herec než star, kterou trvale dubloval (a v tomtéž filmu se mu pak vždycky dostalo nějaké 10 sekundové role násilníka), Steve Reeves. V Superargovi se mi líbí, co hraje i jak hraje (a konkrétně u Giovanniho je to opravdu jedna z jediných kladných rolí. Stejně tak A. Sambrell ve 2. Superargovi, též výjimečně kladný), Nostro je podle mě dobrý režisér a film má originální pohled, ač vypadá jako brak. Není. (Jinak má Cianfriglia pěknou, ač zápornou, přec docela zajímavou, roli třeba v Il pistolero segnato da Dio. Ale varuju před militantními sklony pana režiséra! Psala jsem o tom, myslím, u El Alameinu) Obsazením jsou ty filmy ohromně originální. Zpracování je sympatické. A co hlavně, a to, myslím, zmiňoval i oik - Superargo je jiný než 99% hrdinů špionážních filmů. Eurospy je podle mě nejodpornější žánr, co se v Itálii točil. Postavený na podlízavosti Americe, vlastizradě, zlých hrdinech, kteří ale s velkým samopalem a nablýskaným fárem zvítězí a každého zabijou, a nejde než o prachy. Prvotní inspirace v Bondech, samozřejmě. Čest potom výjimkám, které mají skutečně pozitivní hrdiny, co brání čest a právo slabších, viz právě Superargo. Říct, jestli je Superargo dramaticky zahraná figura... nechci lhát a nechci z těchhle milých kusů dělat velké formální umění. Ale podle mě tedy ano, hraje dobře. Uf, to jsem se rozepsala...:)
Ahoj,
OdpovědětVymazatvím, že jsem sem dlouho nepsal. Chtěl jsem ti pouze poděkovat za tvoji sérii videí během pandemie. Byli moc fajn. A taky (znovu) za tvůj článek o Avatim, jelikož jsem díky tomu objevil skvělý Zeder (čím víc nad ním přemýšlím, tím se mi víc líbí).
Ahoj, moc milé a moc děkuju, potěší, že to někoho potěšilo! A nic mi nemůže udělat větší radost, než když někomu pomůžu objevit neznámé klenoty. U Avatiho je mi dvojnásobnou ctí...
VymazatPupi jinak ten nový film (Il signor diavolo) opravdu natočil, je to frajer. Jestli se Ti líbí jeho horory, musím doporučit taky Il nascondiglio - je to trochu jiné, ale rukopis autora patrný pořád dobře.
Přeju hodně zdaru a hezké léto!
Díky moc!
OdpovědětVymazatOd Avatiho chci kromě horrorů (díky za doporučení) najít i Regalo di Natale. Ale toho sehnat bude oříšek...
Jinak bych chtěl doporučit špageťák L'odio é il mio dio. Vím, viděla jsi ho a dle hodnocení se ti nelíbil, ale doufám, že tomu dáš druhou šanci. Podle mě si to zaslouží (pro upozornění dodávám, že jsem viděl cca 93 minutovou verzi, ale ta je v dost špatné kvalitě).
P.S. Drobný dotaz - na tohle chci se už dlouho zeptat. Jednou si dala pět hvězdiček fláku Le Amazzoni - donne d'amore e di guerra, kde amazonky loví muže a mezi nimi je i Alberto dell' Aqua. Mám dvě otázky - stojí za to se na ten film podívat? A jakou roli tam má proboha Alberto? Sice asi tuším (nemrava divačka se asi pokochá - teda pokud má role jak v peplumech tj. polonahý a mučený), ale radši se zeptám :D.
A ano, Alberto dell' Acqua se začíná dostávat do role mých oblíbenců. Čím hraje větší svini (zdravíme Quel pomeriggio maledetto), tím je lepší (ty však bohužel nehrál moc často).
OdpovědětVymazatAhoj. Na Regalo di Natale jsem si dodnes netroufla, věda, že je to hutné konverzační drama a moje jazykové schopnosti na to nestačily. (A nejspíš to taky nebude moc veselý…) Mají ho každopádně na rarelustu (nebo na torrentech, jestli vedeš).
VymazatL‘odio è il mio Dio, pokud si vybavuju, bylo jakési šouplé. Přístup režiséra Gory mi přišel dost chorobný a, no, ne, nelíbil se mi (moc. 2 hvězdičky jsou někdy ještě dost). Každopádně v posledním půl roce reviduju, a v budoucnu se pravděpodobně znova dostane na všechny špagety.
Alberto Dell'Aqua má u mě zvláštní status, a to toho úplně prvního kaskadéra/herce malých rolí, kterého jsem začala (v úplných počátcích v Itálii) rozpoznávat. Malej kluk (aspoň jako nezletilý vypadá ještě v sedmdesátých… a dosti podobně ještě dneska) s delšíma vlasama. Specializace – mučené nebo tragické oběti. Nebo ne?
Až postupně jsem začala padat na filmy, kde ho nezabijou... a nakonec až na ty, kde hraje hlavní nebo důležité role, a to role nepříjemných namachrovaných frajerů ve filmech, co mě humorem míjejí. V těchhle případech bych radši zase ty menší role… (Trochu podobný případ jako Nazzareno Zamperla, znáš-li. Oba jsou takové kaskadérské výjimky, páč je tvůrci berou prvotně jako kladné typy.) Pomeriggio maledetto je snad jediná jeho záporná role, co znám. Byl mi tam upřímně sympatičtější než ve svých "klaďákách", což nevím, jestli znamená, že je to dobrý film, ale jemu to moc svědčilo (jako každému, kdo se specializuje na superhrdiny – dělat jednou ne tak super hrdinu, nebo si zahrát záporáka).
Ptáš se na Amazonky. Není to film, který bych se odvážila doporučit. Ale zároveň je mi proti svědomí ho kritizovat. Pro mne to může být kultovní záležitost díky různým faktorům, pro jiné být vůbec nemusí. Leč kvůli Albertovi – ač díky kariéře hrdinů už má výrazný kredit v titulcích – to sledovat nestojí, myslím. Ta role není nijak velká ani důležitá, hraje člena ohrožované vesnice, která se dá na odboj a postaví se Amazonkám. A nebude zajat ani mučen, ale pouze cvičen :)
Ahoj:).
OdpovědětVymazatDíky za pomoc při hledání Regalo di Natale. Použij rarelust - torrenty už nevedu (ale asi bych začít měl).
L'odio é il mio dio je zvláštní film - rozhodně dost divný. Na druhou stranu ten film má i co říct (nejsem si tím ale jistý) k problematice používání násilí při řešení křivd. Navíc mi ve spoustě scén přišlo, že režisér spousty scén ve filmu ironizuje. Ale chápu, že se film nemusí líbit každému. Snad dopadne při revidování lepší známku.
Zamparelu samozřejmě znám a vždy ho rád vidím (ale mám tu smůlu, že na ně ho při svém výběru filmům často nenarazím). Především je geniální ve svém zubatém úsměvu - když je v kladné roli, přeji mu více prostoru (který bohužel nedostane), když je v záporné roli, přeji mu, aby mu ty zuby někdo vymlátil (samozřejmě chci, aby měl zuby po skončení natáčení celé). Stejný případ je Romano Puppo (akorát nejde o zuby) - ale ten měl kladných rolí minimum (což je dle mého velká škoda - měl velké charisma). Sakra Giuliano a Fabio - to nešel zařídit malý nízkorozpočtový western, kde by měli velké kladné role?
Ty Albertovi Sartanovky vidět nechci, zní hrozně (i když jsem s ním viděl kriminálku, kde hrál v hlavní roli, ve které se mi líbil - ten film však už moc ne) . Jinak jsem s ním viděl v záporné roli Killer Calibro 32 (výborná krysa, do které by to nikdo neřekl) a Ammazzali tutti a torna solo. Zvláště v druhém jmenovaném se mi líbil - krutý zabiják s úsměvem a tváří anděla. Navíc měl nejzajímavější scény (zřejmě tam zaujal i Catellariho). V Pomeriggio maldetto mi přišel o něco zajímavější než Lee (který to odehrál dobře, ale jeho postava byla moc klasická). Ten film měl dobrý režijní nápady, ale nemyslím si, že by byl moc dobrý. Jinak ještě k Albertovi - na mrtvoly a mučené se dle mého nespecializoval, ale je fakt, že tak byl často využíván.
Jinak děkuju za ohledně Amazonek - tuším, že budou hodně specifický, ale i tak lákají se na to podívat. A Albertova malá role mě nepřekvapuje (a jo ve svých pětatřiceti pořád vypadala tak mezi 17-20 lety) - na druhou stranu aspoň se to bude vymykat jeho peplum rolí (kde se mi zdálo, že hraje v předchozím komentáři jenom zmíněnou úlohu).
P.S. Teď jsem viděl Tre croci per non morire, kde jednu z rolí hrál i Cianfriglia. A musím říct, že jsem mu ze třech hrdinů nejvíc fandil, i když režisér mu nedovolil skoro nic říct (a bylo poznat, že by rád něco řekl, ale režisér mu to zatrhl). Proč to píšu? Protože nechápu, proč se na něj Oikie tak obořil, když hrál v jedné špagetě větší úlohu (nemá herecký talent ani charisma - talent asi ne, ale určité charisma rozhodně ano). A ještě míň chápu, proč když hrál V Superargovi hlavní úlohu, tak Oikie mluví v recenzi o jeho postavě a jeho hraní zcela vynechá (filmy jsem neviděl, ale právě proto by mě zajímalo, jestli hraje dobře nebo blbě). Na to se zeptám i Oikie, ale tvůj názor by mě zajímal (včetně názoru na Superarga).
Zamperla těch možností měl pořád dost, protože ho za kladný typ brali už v dobrodružných v 50. – 60. letech, což znamená, že měl víc prostoru. S tvým hodnocením Pomeriggio maledetto nemůžu než souhlasit, i mně se líbila Albertova postava víc než Leeho (bez urážky!). (Jen k těm jeho „peplum úlohám“, omluv mou pravděpodobnou neznalost, ale A. Dell’Acqua lze najít v hodně sandálech? Vybavuje se mi jen jeden.)
OdpovědětVymazatAle obecně k chlapcům kaskadérům: Řeknu to asi tak – znám množství italských a španělských kaskadérů/herců miniaturních úloh, kteří jsou, dle mého, vynikající herci. Ale je těžké to dokázat, protože nikdy nedostali potřebný prostor. Jenže jen za to, co svedli na svém malém prostoru, si podle mě zaslouží uznání a obdiv, protože to bylo mnohdy o moc víc, než co svedly „hvězdy“ na první platové příčce. Pokud jsem správně pochopila zvolací větu k Giulianovi a Fabiovi (tj. Gemma a Testi?)… ech jo. Zasloužili by si to. A tolik dalších kolegů. Velkou roli. Nebo kladnou roli. Oni, herci, by to zařídili asi těžko, ale nějaký režisér… nějaký, na kterého nejsou kladeny takové finanční nároky (tzn. velká očekávání velkých výdělků díky velkým jménům v obsazení)… a paradoxně nějaký, který dá přednost kvalitě před americkým jménem (Ač to zní nactiutrhačně, jo, myslím, že většina italských rodáků, včetně kaskadérů, byli lepší herci než mnozí ti dovezení.)… A ono několik takových tvůrců je. Kteří občas takový krok udělali. Někdy dali kaskadérům víc prostoru a zajímavé role, někdy projevili zájem o jejich postavy, někdy je obsadili proti typu a tak. Třeba Corbucciové. Bruno jako scénárista v prvé řadě. Giorgio Ferroni. Luigi Capuano. Nebo i Sergio Sollima. A já jsem jim za každý takový film moc vděčna.
Neb jak říkám, je těžké světu dokazovat, že jsou i menší herci dobří. Španělsko se ke svým hercům, všem, stavělo úplně jinak, a „kastovní“ rozdíly tam zjevně skoro nebyly (tzn. jeden herec hrál kladné, záporné, malé i velké úlohy, a ještě si dělal akci sám).
K Cianfrigliovi… je podle mě lepší (a mimochodem i hezčí) herec než star, kterou trvale dubloval (a v tomtéž filmu se mu pak vždycky dostalo nějaké 10 sekundové role násilníka), Steve Reeves. V Superargovi se mi líbí, co hraje i jak hraje (a konkrétně u Giovanniho je to opravdu jedna z jediných kladných rolí. Stejně tak A. Sambrell ve 2. Superargovi, též výjimečně kladný), Nostro je podle mě dobrý režisér a film má originální pohled, ač vypadá jako brak. Není. (Jinak má Cianfriglia pěknou, ač zápornou, přec docela zajímavou, roli třeba v Il pistolero segnato da Dio. Ale varuju před militantními sklony pana režiséra! Psala jsem o tom, myslím, u El Alameinu) Obsazením jsou ty filmy ohromně originální. Zpracování je sympatické. A co hlavně, a to, myslím, zmiňoval i oik - Superargo je jiný než 99% hrdinů špionážních filmů. Eurospy je podle mě nejodpornější žánr, co se v Itálii točil. Postavený na podlízavosti Americe, vlastizradě, zlých hrdinech, kteří ale s velkým samopalem a nablýskaným fárem zvítězí a každého zabijou, a nejde než o prachy. Prvotní inspirace v Bondech, samozřejmě. Čest potom výjimkám, které mají skutečně pozitivní hrdiny, co brání čest a právo slabších, viz právě Superargo. Říct, jestli je Superargo dramaticky zahraná figura... nechci lhát a nechci z těchhle milých kusů dělat velké formální umění. Ale podle mě tedy ano, hraje dobře. Uf, to jsem se rozepsala...:)