Nikdy jsem nebyla kdoví jak velký vlastenec. Ba byly i doby, kdy jsem se těšila, až dám téhle zemi vale. Dneska vím jistě jednu věc – čím víc vám něco upírají a čím víc se vám to snaží zošklivit, tím víc se k tomu upínáte, tím víc tomu věříte a tím víc to pro vás znamená. Čím víc se něčemu vysmívají, tím víc si za tím stojíte. A čím víc tomu ubližují, tím radši to máte. Platí to u jiných, platí to i u vlasti. Tak alespoň tohle…
Že není státní svátek ani významné výročí… Není, ale je to to nejmenší, co můžu udělat. A budu se modlit, že na tom budu ještě někdy v budoucnu jen o zlomek líp, abych toho pro tuhle zemi mohla udělat aspoň o zlomek víc. Tak ráda bych. A tak ráda bych, aby se toho tahle krásná země dožila...
A kéž by se jednou dožila i tohohle...
