Náš canovaccio v poslední době seznal značnou stagnaci. V budoucnu to vidím podobně, a možná ještě hůř. Ale optimismus, vždyť krize pominula, že jo, je na místě okamžitě zrušit všechna nařízení... kolektivně se nakazit... a to jen pro ego a dobrý pocit jisté jedné právnické osoby, která by měla být za vlastizradu v době nouze zavřena až zčerná.
Bohužel, do vězení se zase podívají chudáci, co nic neprovedli, nebo střelení kluci, co nedomysleli důsledky.
Podívejme se dneska radši pro radost na tohohle.



...vypadá skoro jako Josef Kemr zamlada. Ale to bude nejspíš tím, že on vypadá moc špatně na fotografiích. Vždycky... 
I bylo by mi teď největším potěšením tu tenhle hrubě nedoceněný film zrecenzovat. Snad až jednou bude čas. Jo, Pancho se žení, mistrovský kus našeho velkého režiséra a protagonisty v jednom. Tak našeho Rudu Hrušínského můžu znát odjakživa z pohádek. Z hororů jménem černobílé kriminálky. Jako Spalovače. Za všechny, jmenovitě všechny role si ho můžu vážit. Ale tahle je jen jedna. Tenhle mladicky nadšený Pancho. Ač si říká Pedro...

Nahoře na půdě se trénuje opera, aby nedošlo ke zmatkům neznalého diváka. Mimochodem, jde o možná nejvěrohodněji zpracované Mexiko natočené mimo Mexiko. A myslím to naprosto vážně. Za jakých pohnutých okolností tenhle kus vznikal... tak jsem ráda, že nakonec vznikl.
Kdo je odhodlaný tenhle film srovnávat s druhým naším národním (komediálním) westernem – Limonádovým Joem –  škodí jak sobě, tak jemu.
S veškerou upřímností... oba mám ráda stejně. Jsou úplně jiné. A v něčem přece stejné. U nás se všichni měli učit, jak točit komedie, to je bez debat. Ale hlavně jak dělat westernové parodie. To jest s chytrou myšlenkou, dobrým jádrem, a hlavně, bez skutečného násilí. A super cool hrdina, che, tenhle Pancho, a přece proto nikoho neztrapňuje. A jeho hrdinským cílem není nic většího, než si vzít tu, kterou má rád. Hezký.

Opravdu mě mrzí, že víc kovbojek u nás nevznikalo, a že toho pan Pancho Hrušínský nenatočil víc. Ale tak hlavně, ať se všichni ožení. I ten Pedro.

Zlatá doba a ideální podoba amerického westernu. Kdyby takhle vypadaly, vypadal by možná i můj blog jinak a věnovala bych jim pozornost a třeba i přízeň. Hezké časy. Aspoň v tomhle. A pokud oponuji obecnému tvrzení o hromadných bitkách ve filmech se Spencerem a Hillem, takto, mimochodem, vypadá skutečná hromadná bitka:



(Kdyby tak vypadaly tam, možná bych přízeň věnovala i těm.) Veselé a díky.

Cyklista Gianni Garko – jedna z mála věcí, co v tomhle filmu za něco stála. I zaslouží si tu být, když tak statečně dojel.

Originální autorská práva bohužel nelze dohledat.

Teda vlastně jo! Jasně, že je to vaše, pane Leone!

Filmy s Louis de Funèsem jsou velká nostalgie. A dnes si názorně ukážeme, před jakým obědem nás můžou ochránit zavřené hospody a restaurace.



I kdepak, nic proti. Je to moc fajn podnik. A karanténa už určitě brzo skončí, takže tam můžeme hnedle zajít! Ale oběd si radši přinést s sebou...

Dnes akční/polizieschi nahlédnutí do akce drsného gangu.

    Ok. kápo.                                      Takže?

Je tam?                 

Je.                                   Čekáme na pokyn.

  Připravte se.                                                .

                                    Akce.

Teď!

       Dělejte, lidi, ještě je tam zajíček!

 jak slaví svátky a tak...

 Veselé Velikonoce a bohatou nadílku všem!

Dnes trochu mé oblíbené katastrofické podívané. A využijeme, že už to na yotube je. Franco Franchi jako praktický muž do domácnosti, co zvládne v rámci toho ještě umýt nádobí...



Překlad to nevyžaduje. Aspoň myslím.