Tenhle rok slaví kulatiny tolik, tolik starých dobrých (mezi nimi i pár méně dobrých, jistě) známých z oblasti italského filmu, že je to k neuvěření. Rok 1938 (ale i 1928) byl naší branži nakloněný a velice tvůrčí rok. A jak je zvykem, každého narozeniny fanoušek prošvihl o pár dní, po dvou týdnech si vzpomněl, že i tenhle už to měl... takže maestro, na Vás jsem nezapomněla. Važte si toho.
Cha, Vy nemusíte. Já si toho vážím. Moc. A tím víc mě těší, že jste pořád s námi a v plném zdraví. A jestli Bůh dá trochu času, možná pár slov by neškodilo... jen dneska už to nestihneme. Ale ať to tu je. A ať žije Pupi Avati!
Žádné komentáře:
Okomentovat