 |
Dámy a pánové, dovolte, abych mezi námi přivítal... |
...a čistě, prostě a jen tímto nepodstatným gestem připomenul(a), že dnešním dnem se mezi nás, nikdy nestárnoucí
jednaosmdesátníky,
řadí jeden
Ital,
 |
Aj kruci, ví to o mně! Já doufal, že to nevyjde napovrch... |
tak trochu
indián,
 |
Žádnej z těch indiánů nemá modrý oči jako já... |
občas
anarchista,
 |
Pro ty mám slabost, drahý. Ale nedalo by se tomu říkat i jinak? |
ukrutný
sadista
 |
Na to vemte jed, rozkrájím vás hned. |
a bezpochyby i terorista a kulturista, jinými slovy jeden z
těch mých milovaných kaskadérů.
 |
Kaskadér? Jinými slovy tedy vágus. No jo, no... |

Týpek
tvořící bez výrazné přestávky více, než padesát let, ve všech žánrech, v
každé době, v libovolných rolích a se stále trvajícím nasazením.
Ať si se svým pravým jménem, pod pseudonymem Ken Wood či Phil Karson...
Můžeme
jej znát z podstatně více, než 100 filmů. Těžko mít rád Itálii,
příkladně spaghetti, a na tohohle věrného kamaráda nenarazit alespoň v
jednom filmu. A těžko ho poté ještě přehlédnout. Pro mne byl opravdu tím
z úplně prvních, které jsem začala v davu rozeznávat. Nositel úžasně
kudrlinkového jména, které v titulkách rozpoznávám velmi záhy. A tak ho
vídám... a vidím, že převažují tradičně role záporné, tu velké, tu
malé... tak prostě záporák, no...
Ó pardon. Že byl člověk ale
namyšlenej, což? Co je podřadnějšího na tom být záporák a podpořit tak
desítky filmů, než být Clint Eastwood ve třech? Vskutku nic. Díky za
všechny...!
A každý má koneckonců i své výjimky a tedy ani on nemusí být jen
tváří zla
sedmdesátkových komedií, jak ho znají mnozí. Vůbec ne. Máme tu hnedle
hrdinu... Dojemný charakter... Proč ne? Stačí odvážný režisér...
A co že je ještě zač? Mládenec, bez něhož by byla italská kinematografie poloviční a rovněž nejeden
vpravdě heroický ideál síly a kulturismu àla Steve Reeves či Mark Forest
by dost možná... nebyl vpravdě tak heroickým ideálem.
 |
Tak tohle prosím neprozrazujte, ano? Já dubloval inkognito. |
 |
Kdo to řek?!!!! |
I
za tímhle stojí... kaskadéři. Ano ano, člověk by mohl snadno přijít o
ideály... kdyby je tedy ještě měl. O hvězdách. Ale nebojte. Jen doufám,
že to o ideály nepřipravilo vás, chlapci. Ale neřekla bych. Tuhle
generaci jen tak něco nezlomí.
I pogratulujme tomuto
skautíkovi, majiteli celoživotně zpytavého pohledu a spíše zachmuřeného
výrazu vštěpujícího svým postavám...
Eh...
 |
To každopádně. Ale kdo z nás čas od času neudělá výjimku... |
 |
Že jo? Nejsme přece tak zlí, jak (prý) vypadáme... |
 |
Co myslíte? |
 |
Tak všechno nej! |
Žádné komentáře:
Okomentovat